Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Ve světle hesla "Nejsme jako oni", Havlova výroku "všichni jsme trochu vinni" neznělo Pithartovo varování "slyšet trávu růst" nijak cizorodě.

0 0
možnosti
Foto

Pane autore, souhlas. Můžete shlédnout

http://www.nebakov.cz/video/strahov1967.mp4

což byl také jeden z impulsů vzniku Pražského jara. Co se týče sametové revoluce, tak jistou pochybnost z dalšího vývoje jsem měl hned ze začátku (už jsem tu před časem o tom psal). Neuměl jsem si představit náš lid (jeho velkou část), jak po socialistickém lenošení se vrhnou na budování kapitalismu.

S tím je spojena absence lidí, kteří převezmou "opratě" státu. Zatímco při vzniku První republiky se to včas dokázalo připravit, např. Sokol měl sloužit jako "pořádkové jednotky", byla připravena nová ústava atd., tak v r. 89 na změnu nebyl připraven nikdo. Takže nezbylo, než nechat ve velkém množství funkcí bývalé komunisty. A do jaké míry bylo připraveno schéma - vy kapitalisti to pěkně vybudujte a my to pak zase shrábnem - se ukazuje dnes.

Podle mne byla možná dvě řešení: buď důsledná debolševizace a potrestání všech pachatelů zločinů komunismu, nebo naopak postupné přebírání moci demokratickými složkami - a s velmi pomalou a kontrolovanou privatizací (politologové to myslím nazývají přerůstáním).

Jenže tu byl Prognostický ústav, kde se pod dohledem dvojitého agenta KGB Karla Köchera připravovali noví vůdcové - Václa Klaus a další.

Různých historek z té doby jsem tu už uvedl dost. Řešit minulost, na to je pozdě. Teď je potřeba současný neblahý vývoj zarazit. Nakonec, kdo je kdo je snad myslícím lidem jasné. R^

4 0
možnosti

Pane Dvoraku. Souhlasim s vasi uvahou. Vitezstvi kazde "revoluce" je urceno daleko pred jejim zacatkem. Vudcove kazde revoluce MUSI mit predstavu (a tu dobre pripravit), jak ta budoucnost bude vypadat. Vsak hlavne, jak bude organizovana.

Ti clenove toho "Prognostickeho ustavu" meli vse pripravene. Jeste dnes jejich privrzenci nam ukazuji, jak dobre vse bylo zorganizovano.

Ten hlavni cil te revoluce bylo zachovani pocitu obcanu, ze zmena byla v otevreni demokracie s vedenim tech sil z toho USTAVU. To jeste dnes trva.

1 0
možnosti

Že bude zvolen Velký Humanista, to se plánovalo nějakých deset let dopředu.

1 3
možnosti
Foto

No ty to asi musíš vědět :-/;-D

2 3
možnosti

Taky mi ten projev tenkrát nějak nesedl. Ale protože diskusní píspěvky jsou k Petru Pithartovy přece jen spíš kritické, musím přidat jeden osobní zážitek, tak 1-2 roky starý:

Kláti jsem se v přecpané tramvaji, když nastoupil nějaký starý pán s holí. Když se přiblížil k řadě obsazených sedadel, nikdo se neměl ke vstanutí. A najednou se dost obtížně zvedla postava nejstaršího ze všech sedících, uvolnila tak pánovi s holí místo a začala se taky klátit nad sedadly. Ta postava patřila Petru Pithartovi.

2 0
možnosti

Omlouvám se za hrubku.

2 0
možnosti
Foto

Problém je v tom, že komunisté jsou sešlost, která trpí krutým spasitelským komplexem. Jak celek, tak i jednotlivci. Je to téměř neléčitelná chronická nemoc. Ovšem neumírají na ni ani tak sami komunisté, ale mnohem spíše ti, kdo jim stojí v cestě. To za první.

Za druhé: Právě proto, že se jedná o smrtelný spasitelský komplex, je velmi těžké stát se bývalým komunistou. Oni jsou stále přesvědčení, že to mysleli dobře a že možná chybělo už jen pár let k tomu, aby své "konečné vítězství" - tedy "spásu celého světa" dotáhli do konce.

Z třetí: Bývalý komunista je jen ten kdo si dovedl naordinovat důsledný detox, protože zbavit se spasitelského komplexu je těžší než zbavit se drogové závislosti. Nakonec je ale bývalých komunistů je možná poměrně dost. (Stačilo by aby studem zůstali potichu a víc už neškodili.)

Za čtvrté: Ti skuteční bývalí komunisté, kteří se závislosti na spasitelském komplexu dokázali zbavit, jsou většinou zticha a snaží se dělat něco dobrého pro společnost.

Až ten, kdo dělá činné pokání, zejména když upřímně podporuje a chrání svobodnou společnost, je bývalým komunistou. Ti skuteční bývalí komunisté se za svoji komunistickou minulost stydí. Což je výsadou těch, kdo mají svědomí. Vzácný to dnes artikl.

3 0
možnosti
Foto

Jak to a odkud to tak dobře víte?

2 0
možnosti
Foto

R^ Dobré připomenutí. A ta tráva, ta roste stále, stejně jako plevel;-)

1 0
možnosti
Foto

Petr Pithart byl po několika letech i neštěstím KDU. Pamatuji diskusi o jeho angažování v KDU a hlasy některých statečných z tehdejšího vedení o pristupu k bývalým členům KSČ, kteří varovali slovy: "nedotýkejte se ani drátů spadlých na zem".

1 0
možnosti

Když jsem si ten projev teď přečetl, tak musím konstatovat. Zoufalé blábolení ala Jakeš. Díky prognosťáku se do popředí dostali taky reální praktici, kteří něco věděli o ekonomice. Vést to jenom Pithart, Havel s bandou divadelnických amatérů a pár chartistů ala Vondra a Devátý, tak si je všechny aparátčík Čalfa vodil na provázku jako ochotníky.

2 4
možnosti
Foto

Obdivoval jsem tehdy Pitharta, že umí jít sám proti proudu.

0 0
možnosti
Foto

Primárně nešlo o tlak lidí, nýbrž nátlak propagandy - dle jejich not se vše odehrávalo.

1 2
možnosti

Já si to tedy jako přímý účastník tak úplně nemyslím.

Těch skupin, které se dění snažily ovládnout bylo podle mne více (skupina okolo Mohority, jistá asi neformální skupina osmašedesátníků, skupina s prognosťáku, skupina okolo Charty, zřejmě nějaké skupiny spojené s STB, atd...) a výsledek byl dán různým tlakem těchto skupin a tím jakou odezvu měly jejich nápady mezi lidmi. Ale nemyslím si, že by byly nějaké "jedny noty".

1 0
možnosti
Foto

Přejít z jednoho stabilního režimu do jiného je celkem obtížný proces, který se v reálném čase (a bez křišťálové koule) jen těžko ovládá. Po válce každý generálem. Navíc dav většinou netuší kudy jít, respektive nedokáže se sám o sobě (bez vybudované demokratické struktury) rozhodnout. Politologové pro to mají krásné poetické jméno - "moments of madness" (okamžiky šílenství)

http://pscourses.ucsd.edu/ps200b/Zolberg%20Moments%20of%20Madness.pdf

Nezbývá než učinit co nejpodrobnější záznam pro poučení příštím generacím. :-)

6 0
možnosti

jj. s tím přechodem hezky technicky řečeno.

S tím "Po válce každý generálem." to je samozřejmě pravda, ale já pamatuji, že vyhodnocení (mezi lidmi) toho, že tento projev byla chyba nepřišlo až po letech, ale mnozí to věděli opravdu hned. A já to také tak cítil hned.

Jenomže já měl tehdy 23 a prostě mne nenapadlo, že bych měl rušit jednotu OF a udělat nějakou opozici a třeba se postavit proti předávání vedení od studentů k OF. Ona ta jednota byla tehdy celkem hodně ceněna (jako důležitá do voleb 1990).

Přitom jsem byl student posledního ročníku a mezi spolužáky byly mé protikomunistické názory známé a jejich důvěru jsem měl. A i proto mi dali tehdy během revoluce na starost pár zajímavých věcí, sice technického rázu, ale ve spojení s vedením jsem byl. To, že jsem nic neudělal si dodnes vyčítám.

-----------------------

30 stránek v AJ, ale ne o programování (matematice, atd...), ale o politice. No to

je výzva ;-). To mi bude pár dní trvat.

jj. snažil jsem se záznam (vlastní projev) od mého komentáře oddělit. Snad je to dostatečné.

3 0
možnosti

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS